Povrchové úpravy sedacího nábytku

Pomůžeme vám se orientovat v široké nabídce zakončení povrchů u dřevěného i kovového sedacího nábytku tak, aby byl výběr židlí a stolů o něco jednodušší. Provedeme vás přehledně celou nabídkou dostupných materiálů a možnostmi jejich povrchových úprav z naší nabídky.

Dřevěný nábytek

Bukové dřevo

Bukové dřevo je nejčastější materiál na českou tradiční výrobu židlí a stolů. Buk je tvrdé dřevo a přesto jej lze ohýbat párou. Toto dřevo má jen malé množství suků. 

Nejčastější povrchová úprava bukového masivu či masivní dýhy je moření na požadovaný barevný odstín a toto je dokončeno lakováním bezbarvým lakem, který povrch uzavře a zároveň i zpevní. Povrch buku lze upravit i voskováním nebo olejováním.

Borovicové nebo smrkové dřevo

Borovicové nebo smrkové dřevo se používá nejčastěji na výrobu selského a rustikálního sedacího nábytku. Tato dřeva jsou sukatá a měkká. 

Pro získání barevné patiny u selského nábytku se povrch upravuje voskováním nebo olejováním. Tyto způsoby ale povrch neuzavřou. Lze však navíc zpevnit tvrdovoskem, který se používá na ochranu dřevěných podlah. V případě, že není potřeba patiny, pak lze borovici i smrk mořit a poté lakovat bezbarvým lakem. Ten již povrch dřeva uzavře a zpevní.

Dubové dřevo

Dubové dřevo je nejodolnější tradiční materiál na výrobu sedacího nábytku s minimem suků. Protože je toto dřevo tvrdé, pak není nutné povrch uzavírat lakováním, ale využívá se častěji pro zvýraznění kresby dřeva olejování. Dubové dřevo ale lze i mořit, ale díky své charakteristické barvě a kresbě toto není žádoucí. Dub se častěji bělí na světlejší barvu a následně lakuje bezbarvým lakem.

Teak, meranti a jiné exotické dřeviny

Teak, meranti a jiné exotické dřeviny je určený především k výrobě zahradního sedacího nábytku. Tato tvrdá dřeva jsou velmi odolná, proto se nemusí nijak upravovat. V tom případě časem díky povětrnostním vlivům získají šedou přírodní patinu.

Pokud si přejete zachovat nebo vrátit svěží původní barvu dřeva, pak stačí tento sedací zahradní nábytek ošetřit přípravkem na udržování teakového nábytku nebo nábytku z exotického dřeva. Většinou to bývá olejového složení. Olej se nasaje do dřeva a to získá nebo si zachová původní barvu. Exotické dřevo lze barevně upravovat i mořením přípravky k tomuto účelu určenými.

Všechny výše jmenované povrchové úpravy zachovávají nebo zvýrazňují přirozenou kresbu dřeva. Pokud však chcete dřevěnou podstatu sedacího nábytku potlačit, pak lze každý dřevěný sedací nábytek nalakovat krycí barvou v odstínech podle přání. 

Kovový nábytek

Kovový sedací nábytek se vyrábí z mnoha kovových materiálů s různými úpravami.

Chrom

Chrom je nejčastěji používaný materiál kovového sedacího nábytku. Chromovaný kov je vysoce lesklý.

Nerez

Nerez je kovový ocelový materiál, který nepodléhá korozi. Nerez se rozdílně povrchově upravovat, lze leštit, katráčovat (brousit) nebo otryskat skelným prachem (tzv. balotina).

Litina

Litina bývá v základní nabídce vždy lakovaná černým lakem. Lze ji však lakovat podle vzorníku RAL do různých odstínů dle přání. Z tohoto materiálu se vyrábí u sedacího nábytku nejčastěji stolové centrální podnože. Litina je těžká, takže bez problémů při dodržení doporučených rozměrů stolové desky bude stůl s litinovou podnoží stabilní.

Hliník

Hliník se nejčastěji používá na výrobu zahradního nábytku. Materiál je to lehký, takže s nábytkem lze lehce manipulovat, je pevný a odolává různým povětrnostním podmínkám, nepodléhá korozi. Používá se v leštěné formě nebo je hliníkové kostře barevný nástřik lakem v imitaci dřeva, např. bambusu nebo ratanu.

Mosaz

Mosaz se používá na kovový sedací nábytek pro dosažení zlaté barvy.

Barevné nástřiky

Barevné nástřiky jsou další možností úpravy kovů. Nejčastěji používaný nástřik je lak hliníkový RAL9006, lak černý RAL9005 a lak bílý podle vzorníku RAL. Tyto nástřiky jsou odolné vůči mechanickému poškození.